Kromě ovoce dostávají hráči také oběd. A to jak v sobotu, tak v neděli formou paelly. Tento pokrm, který se připravuje z rýže, šafránu, olivového oleje a dalších ingrediencích na obrovských pánvích, se začal vařit právě zde ve Valencii, a tak hráči mají možnost ochutnat místní paellu valenciana s kuřecím a králičím masem, ale k také paellu s mořskými plody či její vegetariánskou verzi. Organizátoři také zajišťují provizorní plážový bar, kde si za symbolické jedno euro, mohou hráči koupit chlazené pivo či jiné nealkoholické nápoje. Po odehrání všech sobotních zápasů, zůstávají všichni hráči na pláži, aby před oblíbeným beer racem ještě ochutnali další kousek Valencie. A sice typické fartony a horchatu de chufa. Farton je velice sladké pečivo v podobě malé bagetky, které se namáčí v horchatě, což je místní opět velice sladký nápoj vyráběný tradičně z vody, cukru a rostliny chufa. Po té následuje beer race neboli
Splash chalenge. Soutěží se v tříčlenných týmech, kdy každý člen má za úkol nejdřív strefit diskem cíl, doběhnout ke stolu, vyexovat pivo a posléze s rozeběhem skočit rybičku na mokrou, asi pětimetrovou skluzavku, po které doklouže až do moře.
Pomalu, společně se zapadajícím sluncem hráči po skupinkách opouštějí pláž a vrací se na hotely. Stejně jako v celém Španělsku i tady začíná společenský život až dlouho po setmění. Pro české hráče, tak může být trošku překvapující, že večeře v místní restauraci se začíná vydávat až mezi desátou a jedenáctou a na party v centru doráží první návštěvníci až před jednou hodinou ráno. Tady se pak na rozdíl od welcome party, která se nese spíše v poklidném a klábosícím duchu, hodně tančí a pije. Nicky vysvětluje: "O proti zbytku Evropy jsme posunutí tak o dvě až tři hodiny. Obvykle se jde na večeři kolem desáté, takže na party dorazí první lidé kolem půlnoci a paří se pak dlouho do rána. Výjimka je pouze na mistrovstvích, tam party vůbec není. Po sobotních zápasech jdou týmy do baru a chvilku se tam baví, ale v určitou chvíli to všichni zabalí a jdou se vyspat."
Leč Španělé jsou národ zvyklý na noční radovánky, takže v neděli v devět ráno už letí vzduchem první výhoz. Po zápasech ve skupině a následných křížích, které se odehrály ještě v sobotu večer, následují v neděli ráno čtvrtka, semi a finále. Zápasy přidávají na intenzitě a atraktivitě, o čemž svědčí i to, že na místní promenádě, která se vine podél celé pláže, zastavují turisté a náhodní kolemjdoucí a bedlivě pozorují, co se to na pláži děje. Nicméně i přes zvyšující se tempo a důležitost zápasů, zůstává hra stále velice přátelská a spiritová, na hřištích se hlásí mnohem méně, než na co bychom byli zvyklí od nás.
V ženském finále nakonec vítězí německý tým Mainzelmädchen nad Cremas z Barcelony. V openu pak výběr z celého Španělska pod jménem COCKtail poráží místní Murciélagos. A přichází další výrazný rozdíl, kterého si naši reportéři všimli, oproti českému ultimate. Začíná závěrečná ceremonie, na kterou zůstávají naprosto všechny týmy, aby viděly, jak vítězové turnaje a nejspiritovější týmy přebírají ceny z rukou pořadatelů. Závěrečné vyhlašování není jen přečtení výsledků, po kterém se všichni rozutečou. Naopak, ještě dlouho po jejím skončení sedí většina hráčů s pivem v ruce na písku, baví se, jdou si společně užít osvěžení v moři nebo hrají velice oblíbený spikeball.