Od kelímků k titulu halových vicemistrů. Tak by se dala stručně charakterizovat raketová kariéra píseckého týmu pod vedením Marka „Máry“ Holického. Obdivuhodné úsilí vkládají hráči jak do trénování, tak do organizace kvalifikačního turnaje Spring Spirit.
Něco z historie
Na počátku byly kelímky. Mladí písečtí křesťané a jejich přátelé si s nimi vymezovali branky, na které hráli fotbálek. Pak přišel
Tomáš Záluský, který v Praze na FELu absolvoval jeden rok Papáho tělocviku frisbee, a přinesl kamarádům disk. Snažil se vnést do hry něco z naučených pravidel ultimate, ale doba ještě neuzrála a tak i s diskem hráli nadále na branky vymezené kelímky.
Bavilo je to natolik, že si podali v místním měsíčníku Infocentra inzerát, že shánějí nové hráče. Psal se rok
2003 a inzerát si našel cestu do rukou čerstvého přistěhovalce z Prahy Máry
Holického. Zkušený hráč pražských
FUJ a jejich slavnější odnože
Four Fingers zrovna v Písku začínal svůj „nový život“, ale volání staré sportovní lásky neodolal. Kelímky z hřiště zmizely a nahradily je koncové zóny. Brankáři s otlučenými holeněmi přijali změnu s povděkem a v Písku se tak začalo hrát ultimate.
Přerod z partičky kamarádů, kteří si občas mimochodem hází diskem, ke sportovnímu týmu však nebyl jednoduchý. Díky trpělivosti a sebezapření hlavních aktérů se podařilo přejít přes úmorné období mizerné účasti na trénincích, pořádaly se více či méně (spíš méně) úspěšné nábory. Letáky na školách, oslovování učitelů tělocviku, inzerce v městském zpravodaji a propagace v rámci městských slavností, to je výčet aktivit, kterými se tým pokoušel získat nové hráče. Nakonec podle Máry Holického přišlo nejvíce lidí z řad kamarádů a spolužáků.
PeaceEgg dnes
Dnes se na trénink schází průměrně 12 hráčů, trénují na volně přístupném plácku a k tomu si letos poprvé pronajímají na jeden trénink v týdnu kvalitní fotbalové hřiště. Trénují dvakrát týdně v létě i v zimě, někteří nadšenci si navíc chodí i individuálně zaběhat.
Během necelých pěti let existence se písecký tým propracoval mezi prvních šest open týmů, vyhrál jeden ligový turnaj a stal se halovým vicemistrem republiky. Kromě toho se v roce
2007 řada mladých hráčů z Písku zúčastnila
ME v Southamptonu, kde hráli za juniorskou reprezentaci. Právě mladí hráči jsou velkým příslibem rozvoje týmu i v budoucnosti.
V čem tkví tajemství rychlého vzestupu týmu? Podle Máry Holického je to především osobní nadšení pro věc, kterým se snaží infikovat i zbytek hráčů. Důležité také je, že všichni přistupují k ultimate od začátku především jako ke sportu. To se odráží v organizaci tréninků, které mají pevnou strukturu od rozcvičení přes drily a taktiku až po závěrečnou hru. PeaceEgg nepřichází s novými překvapivými strategiemi, drží se osvědčených útočných receptů. Díky využívání specifických schopností jednotlivých hráčů a jejich nasazení však mohou i všedním útokem mnoho soupeřů překvapit.
Nemalou pomocí je pro tým i vstup do místní
sokolské jednoty. Peníze, které do jednoty vloží v rámci příspěvků, se jim jako týmu bohatě vrátí, navíc dostávají příspěvky na činnost i od města.
Zatím nesměle vyjíždí
Peace Egg i za hranice ČR. Jsou pravidelnými účastníky vídeňské
Winterleague, kde letos vyhráli kategorii open a kam již podruhé vyslali čistě písecký juniorský tým. Jezdí také na Slovensko do Banské Bystrice na turnaj
Manic Miner, organizovaný týmem
Outsiters.
„Nevím, zda je v našich možnostech jezdit více, ale pokud budeme mít stále vyšší ambice, určitě se to bez cestování ven za novými zkušenostmi neobejde.“ říká Mára Holický.
A jaké jsou ambice týmu pro rok 2009?
„Pro letošek se chceme posunout v outdoorovém žebříčku MR směrem nahoru!“ uvádí Mára skromný týmový cíl. Sám však jistě tiše spřádá dlouhodobé plány, stejně jako když se před pěti lety objevil na prvním tréninku „kelímků“.
Spring Spirit aneb První kvalifikační
Letos se konal již třetí ročník turnaje
Spring Spirit, který tradičně zahajuje kvalifikaci na venkovní
mistrovství ČR v kategorii open. Tým
PeaceEgg jej pořádal nejdříve v Písku, poté v Putimi u Písku a letos k putimskému hřišti přibylo ještě 6km vzdálené hřiště ve Skalách. Kdo na těchto turnajích hrál, musel ocenit především výbornou kvalitu hřišť. Právě ta je pro písecké prioritou při hledání lokality pro turnaj.
Kromě kvality hřišť upoutá našince na turnajích organizovaných týmem PeaceEgg také nevídané množství sponzorů. Kde se berou?
„Daří se nám to i navzdory všudypřítomné krizi finančníků lépe než loni!“ říká k tomu Mára Holický, ale dodává, že sponzoři sami nepřijdou:
„Musíte za nimi sami, nejlépe osobně a se seriózní nabídkou obchodního charakteru. Musí aspoň trochu cítit reciproci. Proto to focení před bannerem…“ Nelze však doufat, že vám podnikatelé dají rovnou peníze. Pro většinu z nich je snazší odepsat a věnovat vám své zboží, které pro ně navíc představuje daleko menší náklad. I zde se projevuje pomoc
Sokola, jednota jim připravila smlouvy na propagaci a sponzoring. Dále si hráči vytvořili seznam PR aktivit, které chystají v rámci turnaje. Mohou tak nabídnout konkrétní prostor v médiích, na což obchodníci obvykle dobře slyší.
Ačkoliv není efekt z propagace turnaje ihned patrný, věří Mára, že se projeví v budoucnu: „
Máme pozvánku na stránkách, plakáty na školách i ve městě, v infocentru. V regionálních novinách vyšla reportáž z Vídně a u ní pozvánka na Spring Spirit. Protlačili jsme něco i do radií. Hráče nám turnaje zatím nepřinesly, ale můžeme si dovolit pozvat učitele tělocviku a cvičitele ze Sokola. Ti vidí ultimate v reálu a v soutěžní kvalitě a mohou na školách lépe vyučovat.“
