"To je Té, a to je Em, a to je Ter-ri-ble!" Termín halového mistrovství České republiky, tradičně pořádaného pražskými Terrible Monkeys v Chomutově, tentokrát připadl na 26. a 27. leden. Náš tým Žluté Zimnice přijel na turnaj obhajovat loňský titul z Liberce, mimochodem získaný velmi dramaticky nejtěsnějším rozdílem. Věděli jsme, že tento úkol bude velice těžký, neboť náš nejsilnější soupeř Prague Devils tentokrát přijel ve velmi silné sestavě – kromě Štěpána nechyběl v jejich týmu nikdo z největších hvězd. Na druhou stranu je třeba říci, že cokoli horšího než 2. místo by pro nás bylo zklamáním. Nemalá očekávání jsme vkládali také do našeho B týmu, který jsme považovali za poměrně silný.
Zúčastněné týmy
Turnaje se zúčastnilo 12 týmů z 10 českých oddílů (kromě Zimnice postavili béčko i Devils). Hrálo se systémem každý s každým ve dvou skupinách v sobotu, potom systémem semifinále-finále ve třech skupinách po čtyřech v neděli. Co se týče medailových pozic, karty byly rozdány celkem jasně: v dopolední skupině bojovali o lepší pozici v semifinále PD A a Terrible Monkeys, v odpolední zase áčko Zimnice a Pražská 7. Dopoledním sekundovali pražští F.U.J., ŽZ B, Rektální vyšetření z Brna, a Devils B. V odpolední skupině si zahráli ještě písecký PeaceEgg, Olomoucký Frkot, Atrofované ruce z Plzně, a ústecký Exit.
Tvrdé sobotní ráno
První sobotní zápas začal v nekřesťanských 8 hodin ráno. Utkalo se v něm naše béčko s brněnskými rektálníky. Přestože si naši získali několikabodové vedení, nedokázali ho udržet, a po nepřesvědčivém výkonu s nedostatkem koncentrace a nasazení tento důležitý zápas prohráli. Přestože pak ještě dokázali poměrně hladce porazit PD B, nestačilo to na víc než předposlední místo ve skupině, a tím pádem byl konec nadějí na umístění v první osmičce. Z dopolední skupiny bych rád vyzdvihl velice pěkný výkon mladého týmu FUJů, kteří se umístili v těsném závěsu za oběma favority skupiny. Zejména Vojta a Blesk si na hřišti počínali jako zkušení borci. Nárůst jejich výkonnosti v poslední době je skutečně raketový. Posledním zápasem skupiny bylo derby PD proti TM. Opice bojovali statečně, ale na nadupanou sestavu Devilů to prostě nestačilo. Nicméně předvedli velice pěkný zápas, na který se dalo koukat.
Sobotní odpoledne
Struktura odpolední skupiny se dosti podobala té dopolední: nováčci Exit a Frkot, zkušení, ale poněkud stagnující Atruc, černý kůň PeaceEgg, a favorité Sedma a Zimnice. Ústecký Exit, nemaje žádného zkušenějšího hráče, se potýkal s nepřekonatelnými problémy, a všechny zápasy vysoko prohrával. Frkoti na tom byli o něco lépe, přecijen Miguel už to hraje nějaký ten pátek a dokáže v útoku něco vytvořit i proti silnému soupeři. Atrucům se také příliš nedařilo, přestože jejich tým tvořili relativně zkušení hráči. Možná jim nestačily síly (bylo jich jen sedm, holky měli jen dvě), ale zdálo se že hrají tak nějak bez chuti. Jejich oblíbená útočná formace byla čtyři hendleři a jeden zónař. Každopádně jsme přes tyto soupeře během našich prvních zápasů hladce prošli, aniž bychom přitom výrazněji prověřili sílu našeho týmu. Náš útok nefungoval zrovna ideálně, ale doufali jsme že s příchodem silnějšího soupeře přijde i lepší motivace. A tím silnějším soupeřem byla Sedma, naše čtvrté utkání v pořadí.
Věděli jsme, že zápas to nebude triviální, ale přesto jsme si možnost prohry příliš nepřipouštěli. A tak se stalo, že náš dosti mdlý výkon, podpořený lehkomyslným střídáním, vedl k naší těsné prohře. Kuřátkům narostl příliš velký hřebínek, a tak si zkomplikovala cestu za medailemi. Tím nechci snižovat výkon P7, hráli opravdu pěkně, ale tenhle zápas jsme prostě neměli prohrát. Náš poslední večerní zápas s PeaceEgg jsme dovedli k přesvědčivému vítězství. Všichni jsme si trochu sáhli do svědomí, a na naší hře to bylo znát. Jinak mladému píseckému týmu se ve skupině také dařilo. V útoku hráli jednoduše, s viditelnou chutí, a šikovně využívali výšky a rychlosti svých mladíků i jejich kápa Máry. Podobně jako FUJ vybojovali ve skupině pěkné třetí místo.
Párty s autíčky
Sobotní večery na ultimate turnajích bývají zakončené malou společenskou událostí, a Chomutov nebyl výjimkou. Party proběhla v nedaleké hospodě s cenami z minulého století. Náš tým se dostavil s trochu pochmurnou náladou, kdy většina z nás váhala jestli půjde brzo spát, nebo svůj žal raději utopí v lihu. Zábava se ale příjemně rozjela, a většina z nás tak nakonec zvolila to druhé. Pro tradiční pivní závod Opice použili poněkud netradiční rekvizity – autíčka na dálkové ovládání. Šlo o to projet co nejrychleji jednoduchý slalom z plastových kelímků (úkol pro děvčata), přičemž za převržený kelímek byl trestný panák (úkol pro pány). Ukázalo se, že jízda nebyla vůbec snadná, neboť autíčka byla stavěná spíš na rychlou jízdu na volném prostranství, než na nějaké přesné manévrování. Nakonec to ale holky zvládly a chlapíci se za nějakou tu zelenou taky nezlobili. Poté DJ Jerry spustil ukrutnou smršť taneční muziky, která nenechala v klidu ani takové notorické netrsače jako jsem třeba já nebo Kačerr. Čas příjemně utíkal, nabídka alkoholu se nepříjemně tenčila, a najednou byli čtyři ráno, kdy všichni slušní lidé už chodí spát. Počkali jsme tedy chvíli na Leu, až si na toaletě přepudruje nos, a vyrazili vstříc zaslouženému odpočinku.
Kuřecí zóna válcuje Devils
V neděli dopoledne se dohrávaly křížové zápasy z nižších pater tabulky, k tomu nemám moc co říct, neboť jsem tuto fázi turnaje z větší části prospal. Shlédl jsem až první semifinálový duel Sedmy proti Monkeys. Zápas to byl velice pěkný a vyrovnaný, s poněkud divokým průběhem skóre. Sedma rychle nastartovala a získala si náskok 6:2. Pak se jí ale přestalo dařit v útoku a Opice dokázaly skóre srovnat. To už se ale Sedma vzpamatovala, přidala dva body, a dokázala zápas vyhrát, a stát se tak prvním finalistou. Druhé semifinále nám nabídlo nemilosrdnou konfrontaci s Devils, která nám skýtala chabou naději na nápravu naší fatální chyby. Všem bylo asi jasné, že pokud Ďáblům zápas vyjde, nemáme proti nim šanci. Ale řekli jsme si, aspoň si pěkně zahrajeme a soupeře potrápíme. PD vlítli do zápasu v rychlém tempu, a drtili nás svojí těsnou osobní obranou, která spolehlivě mařila naše trochu jednoduché náběhy do otevřené strany. Než jsme se stačili rozkoukat, prohrávali jsme 1:5. Nepropadli jsme ale beznaději, a s pomocí naší strašlivé kuřecí zónové obrany dokázali Devils znervóznět a skóre srovnat. Dostali jsme se do tempa, začal se nám lépe dařit útok, Kačerovy overy najednou začali lítat tam kam měly, a pod psychickým tlakem se náhle ocitl soupeř. Získali jsme jednobodový náskok, a dokázali ho trpělivým útokem udržet. Překvapení bylo na světě, porazili jsme PD opět o jediný bod, a tentokrát je nepustili ani do finále.
Hladké finále
Po semifinálových duelech následovaly zápasy o pořadí. I naše béčko dostalo druhou šanci, naši mohli ztrestat brněnské vyšetřovatele za svoji porážku v bitvě o 9. místo. Získaný náskok ovšem opět neudrželi a museli se spokojit s místem desátým. Po pravdě řečeno jsme od nich čekali víc, ale v tu chvíli jsme si z toho nic nedělali, a vezli se na vlně euforie z našeho famózního útěku z hrobníkovy lopaty. Zajímavý byl souboj o páté místo, který svedli FUJ a PeaceEgg, a nakonec skončil šťastnějším koncem pro FUJe. Do klání o třetí místo nastoupili PD opět proti pořádajícímu týmu Monkeys. Opice znovu dokázali podat heroický výkon, a dokázali prdům, toho času trochu zaraženým, uštědřit první dva body. Devils už ale žádné další překvapení nepřipustili, papírové předpoklady hladce přeměnili v přesvědčivé vítězství, a zajistili si alespoň bronzovou medaili. Ve finále proti Sedmě jsme si už zápas pohlídali, a udržovali si zhruba dvojnásobný bodový náskok. Utkání to bylo pohledné, i když jaksi postrádalo ten správný dramatický náboj. Nakonec jsme zvítězili poměrem 16:8, a obhájili loňské zlato.
Žravé Ultimate
Semifinálový systém je trochu zrádný, a tentokrát na něj krutě doplatili Devils. Se třetím místem určitě nikdo z nich nepočítal. Tak mě napadá, co by se asi stalo, kdyby skupiny byly obráceně a náš přehmat nastal před zápasem TM a PD ve skupině. Oba by určitě v semifinále měli raději Sedmu, a tím pádem by se jim hodilo utkání takticky prohrát – nechci nás přeceňovat, ale i přes to drobné klopýtnutí jsme byli viditelně silnější než Sedma. Možná bychom se pak dočkali nové hry s létajícím diskem, která by se mohla jmenovat Žravý ultimate. Ale snad by jim to jejich frisbeejácká čest nedovolila, a i tak by bojovali ze všech sil. Zejména Devilové vypadali, že si na nás opravdu věří.