Ironside Training Camp 2017

Ironside training camp je za námi. Akce, která byla v přípravě necelé tři roky, se uskutečnila 21.-23.7.2017 ve sportovním areálu ve Velkých Bílovicích. Celkem se zúčastnilo 26 lidí z dvanácti týmů z ČR a Slovenska. Koučem této akce byl kapitán obranné lajny z Boston Ironside, Russel Wallack, který pro účastniky připravil programy formou přednášek, ukázek a drilů. Russel je koučem univerzitního týmu UMASS (University of Massachusetts) a koučem letních klinik a training campů v USA.  

 

Hlavním témtatem kempu byla "mentální odolnost". Toto téma jsme načali páteční přednáškou a navazovali na to s Russelem po warm-upu ukázkou, jak k tomu přistupuje tým Boston Ironside, a postupně v průběhu celého kempu.

 

Probírali jsme spoustu témat, která na první pohled vypadala velice povědomě. Vertical stack, reset, zone defense – to vše zní jako povídání o něčem, co všichni velmi dobře známe. To bylo ale jen zdání při pohledu na program. Russel nám nabídl novou perspektivu a alternativy k tomu, co na české scéně už delší dobu hrajeme. Inspirativní to bylo také díky své jednoduchosti. Uvidíme, jak se to podaří týmům využít v budoucích taktických přípravách.

 

Russel nám při prezentování videa o týmové synergii vysvětlil, co má na mysli hesly MORE TEAM NOW, na kterých má vybudovanou Ironside svoji týmovou chemii. MORE – dát do hry vždycky víc, než je očekáváno. TEAM – víc pracovat na tom, co mohu svojí hrou přinést pro tým než pro sebe a NOW – být v současnosti, zabránit driftování v myšlenkách do minulosti nebo budoucnosti. Při analýze zápasu Ironside vs. Revolver bylo jasné, že žádná železná pravidla neexistují.

 

Probrali jsme během přednášek a názorných ukázek několik poměrně nových témat: 3 možnosti resetu, čtyřkovou zónovou obranu do pasti a přechodovou zónovou obranu s názvem "Waves". Russela jsme také donutili k ukázce pullování, což bylo bonusové téma, které jsme ani neměli v plánu.

 

Každý si z TC mohl z té mozaiky témat odnést něco, co považuje za důležité pro sebe nebo pro svůj tým, a podle zpětné vazby se to ve velké míře povedlo splnit. Za sebe můžu říct, že jsem nadšený z té pozitivní energie, kterou kemp za sebou zanechal, a rozhodně si myslím, že akce podobného typu dávají smysl. Během TC vznikla videa z přednášek, která budou k dispozici primárně pro ČALD a účastníky kempu.

 

Byl jsem požádán o zrekapitulování Ironside Traincampu. O této akci jsem se dozvěděl pouze dva týdny předem a tehdy jsem měl jiné plány. Nakonec jsem se ale nechal zlákat vidinou, že strávím prodloužený víkend se špičkovým hráčem ultimate z Ameriky.

 

Kemp začal v pátek ve čtyři odpoledne na hřišti ve Velkých Bílovicích. Všichni jsme si sedli do stínu budovy s občerstvením a začalo představování. Já jsem pověděl své jméno, že hraji za Left Overs a že bych se chtěl zdokonalit v dumpování a házení breaků. Russell se tvářil přívětivě a jakmile se všichni představili, zavelel: "do kopaček". A tak jsme šli, tedy klusali, abychom si mohli vyzkoušet, jak se v Americe dělá warm-up a mobilizace. Skoro po celou dobu jsme si protahovali hýždě a stehna, a to ze všech stran. Cítil jsem se dokonale protažený, až jsem se málem nedokázal zvednout ze země. Poté začaly drilly. Zajímavé bylo, že po nás Russell požadoval, abychom se je později snažili aplikovat i ve hře. Následně došlo na krátkou hru před večeří.

 

Po večeři jsme dostali cenné rady od Russella ohledně "mental thoughness". Vysvětloval, jak je psychika důležitá zejména v nerozhodných zápasech. Jsou tři stupně nervozity: 1. Kdy zápas nebereš moc vážně. Nejsi dostatečně vyhecovaný. Jsi prostě labilní. 2. Zdravá míra nervozity. Chceš vyhrát. Jdeš do toho naplno, ale nehlásíš si nesmyslné hlášky. 3. Chceš vyhrát za každou cenu. Na spirita moc nehledíš. Jsi přemotivovaný. Jednoduše řečeno, tečou ti nervy. Dále nám poradil nějaká cvičení na psychiku, abychom se dokázali udržet celý zápas na druhém stupni nervozity. Tím skončil první den.

 

V sobotu ráno jsem se probudil kolem sedmé a zjistil, že mám společnost. Po celém stanu, i když byl zavřený, se pohybovali malí šestinozí tvorečkové tuším z řádu blanokřídlích. S tímto drobným hmyzem jsem vedl válku celý víkend a dostával jsem na frak. Šel jsem na snídani, kde skoro každý hlásil, že mravenců je tady opravdu požehnaně. Poté začal Američanův výklad na téma útok, který jsme trénovali hned po rozehřátí. Dělali jsme drill na klasickou lajnu, kde byl kladen důraz na načasování náběhů a využívání zavřené strany. Zdálo by se to nudné, ale pod americkým úhlém pohledu funguje lajna trochu jinak.

 

Po obědě jsme začali výuku americké zóny 1-3-3. Bránilo se do pasti. Marker stál hodně zezadu. Tři jeho spoluhráči tvořili zeď těsně před házečem a tlačili ho do outu. Pak tam byla křídla. Poslední hráč zaujímal pozici obránce dlouhé, ale měl za úkol se často stahovat a na dlouhé ho muselo občas zastupovat křídlo. Hodně zvláštní a rozhodně zajímavá zkušenost. Tuto pozoruhodnou zónu jsme trénovali až do večeře. Po jídle jsme si pustili záznam finále amerického klubového šampionátu, kde hrál sám Russell. Jeho tým Boston Ironside hrál proti San Franciscu Revolver a vyhrál. Poté nám Russell nabídnul ještě prostor pro dotazy, ale bylo již hodně pozdě, tak jsem šel spát.

 

V neděli jsem vstával zase v sedm, ale tentokrát jsem se malými tvorečky nenechal rozhodit a šel snídat. Pak jsme si vysvětlovali zvláštní obranu waves, kdy se přechází z poachování na osobní obranu. Po patřičném rozehřátí nastal čas na drilly a trénování osobní obrany. Dostali jsme další typy, jak být při osobní obraně nebezpečnější a obávanější obránce. Následoval oběd. Já jsem jedl rohlíky, které jsem si připravil a schoval u snídaně. Nyní nás čekala hra do patnácti. Na tu jsme se všichni psychicky naladili, jak nás Russell naučil, a šlo se hrát. Nakonec nastal prostor pro feedback, při kterém každý nějak zhodnotil uplynulý víkend. Tak jsem Russellovi poděkoval za coaching a plný nové perspektivy a nových znalostí ohledně ultimate jel domů.

 

protože šlo o jedinečnou příležitost posunout se dál jak herně a týmově, tak mentálně. Jen škoda, že z našeho týmu (Rainbow banana) jsem jel sám.

 

Během campu se dost probírali základy (vertical stack, dump-swing), což pro mě nebylo něco úplně nového, ale pomohlo mi to ujasnit si dost věcí. Například proč je důležité vytváření pohybu a náběhy do zavřené/na dlouhou. Dozvěděl jsem se, jak používat boky (hips) při nabíhání, kdy být na jaké straně při osobní obraně a jak si hlídat útočníka. Jedny z podle mě nejužitečnějších věcí training campu byl seminář o mental toughness a rozbor zápasu na videu. Opravdu jsem byl udiven, jaký přístup Američané ke sportu mají a říkal jsem si, že takhle bych chtěl, aby sport vypadal i u nás.

 

Shrnul bych to tak, že mi training camp dal hodně malých a užitečných věcí. Jen škoda, že jsme se trochu více nezabývali ostatními typy útoku (split stack, domluvené playe). Russel je příjemný člověk a opravdu dobrý trenér, který umí pěkně a jasně vysvětlovat. Rozhodně si myslím, že akce byla prospěšná a pokud se budou podobné campy konat, bude to jen dobře.