9.Training Camp, podzim 2010

Pošmourné počasí, relativně špatná dostupnost, zima ... nic z toho neodradilo rekordních 100 zájemců o již devátý Training Camp, který co půl roku pořádá Česká asociace létajícího disku. Do Batelova (u Jihlavy) se sjeli začátečníci i pokročilí hráči z celé republiky s touhou se naučit házet či rozšířit své znalosti ve hře ultimate frisbee.

Rekordní počet hráčů si vynutilo použití dvou fotbalových hřišť, na kterých probíhal trénink čtyř hráčských kategorií pod vedením zkušených trenérů z řad hráčů české reprezentace.

Tréninkové skupiny

Začátečníci (přibližně 30 hráčů), kteří se přijeli na akci naučit, jak se hází forhand, si vzala na starost již sehraná dvojice Petr "Heřa" Haering (PD) a Veronika "Veu" Šedová (VM), kterým pomáhala hráčka Pražské sedmy Lea Srbová. Na programu bylo zlepšování techniky základních hodů (backhand, forhand), ale také učení se pokročilých hodů jako je over, podhozený forhand a backhand a "banán". Začátečníci své nově nabyté znalosti rychle využili v marker drillu a následně v různých jednodušších drillech s nahrávkami do běhu.

Z řad hráčů, kteří již nějaký turnaj odehráli a patřili do skupiny mírně pokročilých, si do města na Vysočině našlo cestu kolem 25. Pod vedením Petra "Carlose" Kotěšovce (TM) s pomocí Jakuba "Gaspacha" Vondry (VM) si osvojovali správný pohyb na hřišti, časování náběhů a sehrávání základních herních situací (dump drill).

Třetí kategorií byli pokročilí hráči (30), kteří si pod vedením Františka "Frankieho" Fencla (PD) s pomocí Lukáše "Piráta" Barborika (ŽZ) zkoušeli pozice, do kterých se ve svých týmech většinou nedostanou, a nahrávky, které se ve hře bojí hodit. Trénink zaměřený z podstatné části na dlouhé přihrávky a práci na pozici handlera byl nepochybně přínosem pro všechny účastníky.

Poslední samostatnou skupinou byli hráči české juniorské reprezentace do dvaceti let, kteří měli Training Camp jako vlastní soustředění pod vedením trenéra Nathana Heillmana (FUJ). Zkušený vůdce týmu s partou 20 juniorů nacvičoval různé herní taktiky. Víkendové soustředění v rámci Training Campu je pro mladý tým důležitým prvkem v sehrávání na evropské mistrovství.

Počasí hráčům příliš nepřálo, nicméně dobré zázemí (spaní v hale a dobré jídlo), o které se postarali hlavní pořadatelé Jana Vejmelková a Václav "Konop" Pachta z Výkonné rady ČALDu dalo zapomenout na podzimní počasí.

Obrazem

Fotografie budou k dispozici přibližně za dva týdny zde v článku.

Videozáznam umístěný na Youtube

Článek pod videem pokračuje rozhovorem.

Rozhovor

Training Campu se zúčastnilo velké množství nových tváří, o čemž svědčí i celkový počet účastníků. Jedním z nich byl i Lukáš Bořila a Tomáš Havelka (oba 18 let, ze Ždáru nad Sázavou), kteří odpovídali na naše otázky.

Co tě na Training Camp přimělo jet a jak ses k němu dostal?
Lukáš: Moje cesta k Training campu je docelá jednoduchá - letos v září jsme u nás na Gymplu ve Žďáře rozjeli Frisbee Ultimate Team - na popud Kuby Ptáčka z Terrible Monkeys - a zapojili se do Středoškolské ligy. A jednou mi došel mail od Kuby s pozvánkou na Camp, prej ať tam naženu co nejvíc lidí ze Žďáru, že to má cenu tam jet - hlavně pro nás jako úplné začátečníky ... tak jsme dali do kupy lidi (nakonec nás bylo na campu ze Žďáru 11) a vyrazili. :-)
Tomáš: Na Traning Camp jsme se vypravili s naším nově založeným týmem (reprezentujeme gymnázium ve Žďáře n. Sáz.) a to především díky zakladateli teamu Pášovi, ;-) který nás tam téměř všechny vyhecoval.

Můžeš porovnat frisbee s jiným kolektivním sportem, který jsi hrál?
Lukáš: Několik let jsem hrál závodně basketbal, pak taky florbal, fotbal. Rozdíly mezi frisbeem a ostatními sporty jsme si nejvíc uvědomil až na našem prvním turnaji v Hradci. Ve frisbee týmy hrají víc spolu, v mnohem větší přátelštější a uvolněnější atmosféře. A už to, že mají hráči celou zodpovědnost za průběh svého zápasu činí frisbee jedinečným sportem.
Tomáš: Frisbee je rozhodně jedinečný druh zábavy narozdíl od např. fotbalu či basketu, které si taky rád zahraju. Vyniká především přátelskostí mezi hráči a větší důležitostí kladenou na fair-play. Navíc má frisbee svá specifická pravidla, která se nedají s dalšími kolektivními sporty srovnávat.

Víš, co znamená Spirit of the Game? Vyhovuje ti hrát bez rozhodčích?
Lukáš: Vím;) Hra bez rohodčích s tím, že hráči odpovídají za čistotu hry a fair-play průběh. Vyhovuje mi to, je to svobodnější. Člověk pak má i větší radost z té hry, když mu do toho nezasahuje někdo nějakými tresty zvenčí. Osobně jsem si říkal, jak ta hra bez rozhodčích bude fungovat, ale pak jsem uviděl, že to fakt jde - dodržování picků a faulů i celková domluva mezi hráči nebyla vůbec problém. S tímhle vším jsem se v předchozích sportech nesetkal, naopak na konci zápasu byla často atmosféra mezi hráči dost vyhrocená a občas i nepřátelská. Frisbee je v tomto směru (a nejen v tomto) prostě mnohem lepší ...
Tomáš: Ano, aspoň doufám. :-) Je to druh "ocenění" udělovaný na konci každého turnaje týmu, který hrál nejvíc fair-play. Hra bez rozhodčích rozhodně má své klady i zápory, ale v zásadě s ní souhlasím (pokud se sejde poctivá parta hráčů).

Jaké národnosti jsou poslední vítězové MS 2010 klubů kategorie open?
Lukáš: USA, San Francisco
Tomáš: Nevím, ale tuším že snad Američané (USA), ti by měli ve frisbee vynikat.

Největší zážitek z TC?
Lukáš: Moje první "pozápasové" kolečko... :-) díky za celej TC!
Tomáš: Ze začátku vůbec nástup na rozmoklé hřiště, později první pokroky v technice a nakonec několik málo bodů zahraných ve hře.